02:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Kromě úspěšného válčení založil Přemysl Otakar II. také mnoho královských hradů, jako je například hrad Bezděz, Písek nebo Špilberk. V ukázce se podíváme, jak to vypadalo na jednom z nich.
Wifina nám v tomto díle představí tramvaje. Jak asi vypadala úplně první tramvaj a jak se vyrábí ty dnešní? Matěj se vydal vše prozkoumat.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války. / В уривку докладно описується спосіб, яким було скоєно сараєвське вбивство Франца Фердинанда д'Есте, ерцгерцога та спадкоємця австро-угорського престолу. Вбивство в Сараєві вважається однією з причин Першої світової війни.
Na pozadí osudů dvou velkých postav československé armády první republiky, generálů Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, pojednává pasáž o měnící se situaci ve třicátých letech, kdy od cesty k míru svět směřoval spíše k válce. V Československu docházelo k rozdělení cesty dalšího vývoje – jinou viděl prezident Edvard Beneš, jinou představitelé armády.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
V roce 1945 vzniklo sdružení politických stran Národní fronta Čechů a Slováků. Záměrem bylo zjednodušení složitého politického systému více stran, který byl považován za příčinu zániku první republiky. Některým stranám nebylo dovoleno obnovit svoji činnost. Patřila mezi ně i nejsilnější strana první republiky, strana agrární. Podívejte se na rozbor poválečné politické scény z pořadu Historie.cs.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.