02:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Posledním vládnoucím Přemyslovcem je Václav III. Kromě české koruny drží ještě polskou a získává uherskou. S tím přichází větší moc, ale také více nepřátel.
Ukázka popisuje hrad Kokořín a jeho přestavbu do současné novogotické podoby.
Když děti učí telka! Podívejme se společně se žáky 5. ročníku na budovy kolem nás. Upřesníme si význam slova architektura a zmíníme různé stavební slohy i jejich typické znaky. Ukážeme si především pyramidu, rotundu, baziliku a další stavby.
Pasáž přibližuje historii hradu Křivoklát, který stojí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu ve Středočeském kraji.
V komunistickém režimu existovala undergroundová komunita, kde se sdružovali lidé, kteří nechtěli žít podle diktátu státu a chtěli žít co nejvíce svobodně. Byli ovšem vždy sledováni Státní bezpečností, často obviněni z protistátní činnosti, nenašli zaměstnání apod. Režim se jich chtěl zbavit i tak, že jim nabídl vystěhování do zahraničí. Mluvíme o době, kdy cestovat do zahraničí nebylo možné bez svolení státních úřadů.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Pasáž zachycuje válku na italské frontě z pohledu nasazených Čechů za první světové války.
Proč v československé armádě v 50. letech 20. století vznikly tzv. pomocné technické prapory? Kdo byli jejich příslušníci a jaké v praporech panovaly podmínky?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.