02:25
Reportáž z Afghánistánu popisuje tradiční roli a postavení žen v konzervativní afghánské společnosti. Rozhovory s ženami přibližují jejich konkrétní příběhy a osudy. Nastíněna je také složitá bezpečnostní situace v zemi jako únosy, terorismus či drogy.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
V roce 2000 začala v Izraeli tzv. druhá intifáda, další pokračování ozbrojených střetů na území státu Izrael. Vleklý spor mezi Židy a Palestinci se táhne již od konce druhé světové války a vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Palestinci tehdy odmítli akceptovat plán OSN na rozdělení historické Palestiny mezi Židy a Palestince. Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě, který však odmítají především radikálové na obou stranách. Právě nepokoje v roce 2000 mírový proces výrazně zkomplikovaly. Dnes jsou vztahy mezi oběma etniky o poznání klidnější, byť k úplnému míru mají daleko.
Reportáž českých novinářek o atmosféře v iráckém Kurdistánu, kde se v roce 2017 uskutečnilo referendum o vyhlášení nezávislosti.
V přepočtu na počet obyvatel je Katar nejbohatším státem světa. Zájem o katarský trh roste i díky investicím do Mistrovství světa ve fotbale 2022. Malý stát Perského zálivu prosperuje i navzdory blokádě okolních čtyř zemí. Zapojila se do ní Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty kvůli katarským vazbám na Írán. Kataru však roste sebevědomí stejným tempem jako místní horizont. Ale jen 10 % ze tří miliónů místních má katarské občanství a lidskoprávní organizace neustále upozorňují na porušování práv migrantů, dělníků.
Reportáž o projektu k záchraně Mrtvého moře pomocí přečerpávání vody z Rudého moře. Přibližuje také důsledky vysychání jezera pro život v oblasti.
Pořad ukazuje, jak je jezero Bajkal široké, dlouhé a hluboké. Čím je tato největší zásobárna pitné vody zajímavá a jak se žilo a žije lidem v této oblasti?
Výroba tradičního porcelánu a hedvábí v dnešním Vietnamu. Představíme si tradici, kterou ovlivnilo více než 1000 let čínské nadvlády nad Vietnamem. Ve 13. století přivezl porcelán do Evropy Marco Polo a Evropa se od té doby snažila jeho kvalitu napodobit. Dnes může z porcelánu obědvat každý. Hedvábné látky té nejvyšší kvality se vyrábějí pomocí pro nás už archaických metod, na jejichž počátku jsou výměšky závitků bource morušového.
Na Filipínách provádí každoročně velikonoční tradici, která rozhodně není pro každého diváka. Na Velký pátek přehrávají biblický příběh o umučení Krista, včetně ukřižování, kdy přibíjejí vybrané dobrovolníky na kříž.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.