15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Pořad vysvětluje příčiny, stručnou historii i následky severoirského konfliktu v ulicích Belfastu.
Skotští nacionalisté usilovali v roce 2022 o vyhlášení referenda o skotské nezávislosti. Hlavním důvodem bylo především nedávné vystoupení Británie z Evropské unie. Britský nejvyšší soud však rozhodl o tom, že k vyhlášení referenda potřebuje skotská strana souhlas londýnské vlády. Její členové ale argumentují tím, že referendum o nezávislosti není možné opakovat každých deset let – referendum o této otázce se totiž konalo v roce 2014.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Česká republika a Slovensko by v otázce výběru času, který by se měl zachovat, volily standardní (zimní) čas, avšak většina zemí Evropy by preferovala čas letní. Mapa přehledně zobrazuje, jak to je a bylo s letním časem celosvětově: Zda se používá, přestal se používat nebo nikdy nebyl zaveden.
Ve čtvrtek 24. 2. 2022 v brzkých ranních hodinách byla zahájena ruským prezidentem Vladimirem Putinem vojenská operace na východě Ukrajiny s cílem denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Ukrajina se tak ocitla pod útokem ruských vojsk, započaly boje o velká ukrajinská města a vypukla válka. Západní mocnosti okamžitě ruský útok odsoudily a začaly připravovat protiruské sankce.
Reportáž z Afghánistánu popisuje tradiční roli a postavení žen v konzervativní afghánské společnosti. Rozhovory s ženami přibližují jejich konkrétní příběhy a osudy. Nastíněna je také složitá bezpečnostní situace v zemi jako únosy, terorismus či drogy.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války. / В уривку докладно описується спосіб, яким було скоєно сараєвське вбивство Франца Фердинанда д'Есте, ерцгерцога та спадкоємця австро-угорського престолу. Вбивство в Сараєві вважається однією з причин Першої світової війни.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Jak by asi vypadalo zpravodajství České televize v roce 1938? Ukázku „rekonstrukce" vysílání na téma mnichovské dohody zhlédneme ve videu. Reportér v Mnichově nás informuje o tom, jak vypadal příjezd jednotlivých signatářů mnichovské dohody a zástupců československé delegace, která nakonec k jednání nebyla přizvána.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.