15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ve španělské občanské válce probíhající v letech 1936 až 1939 sehrály v protifašistickém boji stěžejní roli tzv. interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, a to včetně Československa. Více se o vzniku, složení a fungování těchto jednotek dozvíme ve videu z pořadu Historie.cs.
Pasáž pojednává o Češích, kteří bojovali za 1. světové války v námořnictvu v nezanedbatelném počtu.
Woodrow Wilson byl americkým prezidentem v letech 1913 až 1921. Jeho podíl na vzniku samostatného Československa byl naprosto zásadní, a byl proto v nově vzniklém státě neobyčejně populární. Pražské hlavní nádraží dokonce neslo v historii jméno tohoto amerického prezidenta a dnes před ním stojí jeho socha.
Marshallův plán vyhlásil v létě roku 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Československo po prvotním zájmu od jeho přijetí upustilo. Důvodem byl nátlak sovětské strany, která se obávala sílícího vlivu Spojených států v Evropě. Marshallův plán zásadně přispěl k poválečné hospodářské obnově především západoevropských zemí.
Navštívíme kraj La Mancha, známý z románu o Donu Quijotovi, pro který jsou typická políčka šafránu, rozsáhlé vinice a olivovníkové háje. Turisty v kraji lákají hlavně větrné mlýny, vesnice, hospody a křižovatky, kde se odehrávaly příběhy potulného rytíře a jeho věrného druha, které si v reportáži připomeneme.
Ukrajina byla na počátku ruské agrese svou rozlohou druhou největší zemí Evropy, hned po Rusku. Právě i díky své rozlehlosti jsou jednotlivé regiony značně odlišné – na západě proevropský Lvov, na východě separatistické republiky tzv. Donbasu. Patrně klíčovým regionem, o který se bojuje, jsou města na jihovýchodě země – Melitopol, Berďansk a Mariupol. Právě jejich kontrola může být pro další budoucnost Ukrajiny klíčová.
Akureyri, přezdívané „hlavní město severního Islandu", je čtvrté největší město v zemi. Mezi jeho nejvýznamnější památky patří prominentní luteránský kostel z roku 1940. Dalším symbolem jsou červená srdce, kterých je Akureyri plné. Hádejte, kde se vzala? V následující reportáži se dozvíme o jejich významu i o dalších pozitivních stránkách města. Na závěr navštívíme cukrárnu a vánoční dům. Co to je a kolik mají na Islandu Santa Clausů?
Rozhovor se zpravodajem České televize v Rusku objasňuje rozdíly mezi daty oslav Vánoc v Česku a církevních svátků v Rusku a hovoří o důvodech, proč se v Rusku slaví stále podle juliánského kalendáře.
"Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh." Tak znějí verše básníka Jana Skácela. Odkazuje v nich k tajuplnému místu, totiž ke klášteru Rosa coeli v Dolních Kounicích. Jedná se o vůbec první ženský (premonstrátský) klášter na Moravě. Spolu s hercem Josefem Poláškem zjistíme, jaký význam dříve klášter měl a které události ovlivnily jeho nynější podobu.
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Zemědělství ve Valencii přivedli k rozkvětu muslimští osadníci, typické jsou pomerančovníkové háje a zelinářské zahrady. Voda je sem přiváděna již od středověku velkými zavlažovacími kanály z řeky Turie. Zemědělci musí dodržovat stanovená pravidla pro odběr vody. Spory mezi zemědělci urovnává vodní tribunál, který se nepřetržitě schází už více než jedno tisíciletí.
Africký Kamerun je bývalá německá kolonie na pobřeží Guinejského zálivu. Na území přibližně šestkrát větším, než je Česká republika, žije asi 25 milionu lidí. Přestože životní úroveň v Kamerunu není vysoká, jedná se na africké poměry o poměrně stabilní stát, kde již více než čtyřicet let vládne stále stejný prezident. Kamerunu se však především vyhýbají etnické konflikty, které jsou tak typické pro řadu okolních zemí.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.