15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Neratov v Orlických horách byl po odsunu Němců prakticky vymazán z map. Z někdejšího slavného poutního místa zbyla jen ruina kostela. Po 25 letech činnosti Sdružení Neratov však vesnice tepe životem. Místní chráněné dílny umožňují lidem s postižením vést smysluplný život, součástí komunity je i obchod, speciální škola, pivovar, nebo opravený kostel s prosklenou střechou.
Arabové obývají hlavně Blízký východ a severní Afriku. Byli to původně kočovní pastevci, neboli beduíni, později obchodníci, řemeslníci a zemědělci na Arabském poloostrově. Jak žijí Arabové dnes?
Přestože Lichtenštejnské knížectví zaujímá rozlohu jen asi jedné třetiny území Prahy, patří mezi nejbohatší země světa. Formálním vládcem je kníže Hans Adam II., pravomoci ale předal synovi Aloisovi. Vzhledem k původu a zodpovědnosti spojené s vládnutím je pochopitelné, že jejich výchova, vzdělání, ale i postavení například mezi spolužáky byly poněkud odlišné.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Komunistický převrat v Rusku vedl k občanské válce. S převzetím moci a následnými kroky nesouhlasila i část koaličních partnerů ze Strany socialistů - revolucionářů. Výsledkem této situace byl atentát na vůdce sovětských komunistů Lenina v létě roku 1918. Více o událostech prozradí Emil Voráček z Historického ústavu AV ČR.
Cílem sovětské invaze do Afghánistánu v roce 1979 byla snaha udržet u moci místní komunisty. Sovětská intervence se však protáhla téměř na deset let a vysloužila si všeříkající označení „sovětský Vietnam“.
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Seznámení se zemí, která se geograficky nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou, ale politicky je mezi Východem a Západem.
Jan Šmíd zve v cestopisné reportáži diváky k cestě na nejvyšší sopku Evropy – Etnu na Sicílii.
Miroslav Karas provází největším tržištěm Evropy, které se nachází v Rize, hlavním městě Lotyšska, a seznamuje s místní specialitou, březovou šťávou.
12 221
674
3 946
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.