15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Hlavní město ostrova Menorca, Mahon, nalezneme na východě území, zatímco druhé největší město, Ciutadella, se nachází na západě. Ciutadella roku 1722 ztratila status hlavního města, proto mezi obyvateli obou měst panují antipatie. Přesto toho obě města mají mnoho společného, například to jsou důležité přístavy.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Pořad se věnuje poznávání nejdůležitějších evropských metropolí fotoaparátem českého fotografa Jana Šibíka s průvodcem Janem Šmídem. Tento díl je zasvěcený Amsterdamu.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ruské obyvatele?
Vznik protektorátu Čechy a Morava s sebou přinesl i podstatnou změnu v oblasti bezpečnostních a represivních složek. Ve videu se dozvíme, jak lze hierarchizovat nacistické silové složky v protektorátu Čechy a Morava, s jakým typem činnosti byly jednotlivé složky spjaty nebo jaké postavení mělo v rámci nacistického aparátu české četnictvo a jakou roli hrálo v rámci Pražského povstání.
Varšavský pakt vznikl v reakci na vznik NATO v roce 1955, a to jako spojenecká organizace armád osmi zemí východního bloku. Největší operací vojsk Varšavské smlouvy byla okupace Československa v roce 1968. I předchozí společná cvičení členů paktu na našem území měla zabránit nechtěnému politickému vývoji. Varšavská smlouva zanikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Dnešní optikou a často velmi zjednodušeně se konec první světové války jeví jako jasný a po vstupu USA jako předpokládaný. Přitom tomu vůbec tak nebylo. Víte, že třeba Spojené státy americké nevyhlásily válku Rakousko-Uhersku? Že poválečné uspořádání a představy Tomáše G. Masaryka byly hodně závislé na náhodě? Že vojenské strategie USA z konce války neodpovídaly zkušenostem evropských válčících států? Podívejte se na část diskuse o konci války a jeho souvislostech.
Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.
Analýza, která se zabývá potenciálními důsledky Brexitu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ukazuje rizika spojená s ekonomikou i historickým kontextem sporu.
Začátek ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 zásadně změnil bezpečnostní situaci na evropském kontinentu. Finsko a Švédsko nebyly do té doby na rozdíl od sousedního Norska součástí vojenského paktu NATO. Válka na Ukrajině však změnila dlouhodobou vojenskou neutralitu severských zemí a na jaře roku 2022 požádaly obě zmíněné země o vstup do Severoatlantické aliance. Ten ale stále zdržuje Turecko. V samotném Švédsku upozorňují místní tajné služby na zvýšení bezpečnostního ohrožení země ze strany Ruska.
Pořad se věnuje irskému městu Londonderry. Ukazuje ho jako křižovatku irských dějin, seznamuje diváky například s takzvanou Krvavou nedělí.
Při nepokojích v Almaty v lednu 2022 vydal kazašský prezident ozbrojeným silám rozkaz střílet do demonstrantů, což vyvolalo mezinárodní pobouření. Protesty kvůli zdražení pohonných hmot si vyžádaly desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. K celé situaci se vyjadřuje odborník na postsovětský prostor Ondřej Soukup.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.