15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje příčiny, stručnou historii i následky severoirského konfliktu v ulicích Belfastu.
Antverpy nejsou tak starobylé jako Bruggy, tak významné jako Brusel ani uvolněné jako Amsterdam či moderní jako Rotterdam. Nehýří mládím jako Gent. Neohromují okolní krajinou jako Utrecht. Ale od každého z těchto měst, jako by si vzaly něco, co jim vyhovovalo. Výsledkem je přitažlivá a navýsost noblesní vlámská metropole. Jeruzalém západu, světové centrum diamantů, město Rubense, čokolády a módy. A druhé největší město Belgie.
Reportáž odpovídá na otázky, kde žije česká menšina v Moldavsku, jak se tam Češi objevili a jak se jim tam nyní žije.
Svatý kopeček u Olomouce je vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro turisty. V roce 2018 byla tamní bazilika Navštívení Panny Marie zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Stavba byla poté rekonstruována a po dvou letech se znovu otevřela včetně nově zpřístupněných prostorů. My se nyní podíváme, jak se rekonstrukce povedla, a od virtuálního průvodce se dozvíme i historické souvislosti.
Pořad se věnuje irskému městu Londonderry. Ukazuje ho jako křižovatku irských dějin, seznamuje diváky například s takzvanou Krvavou nedělí.
Válka na Ukrajině trvá od února roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na její území. Jaký byl dosavadní vývoj bojů na ukrajinském území v srpnu, tedy cca po půl roce?
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Pasáž popisuje zásobování a hlad v Rakousku-Uhersku během první světové války, analyzuje jeho příčiny a dopad na výsledek války.
Woodrow Wilson byl americkým prezidentem v letech 1913 až 1921. Jeho podíl na vzniku samostatného Československa byl naprosto zásadní, a byl proto v nově vzniklém státě neobyčejně populární. Pražské hlavní nádraží dokonce neslo v historii jméno tohoto amerického prezidenta a dnes před ním stojí jeho socha.
V roce 1956 proběhlo v Maďarsku povstání proti komunistickému režimu. Bylo však krvavě potlačeno sovětskými tanky. Symbolem povstání se stal Imre Nagy – odvážný premiér, který se postavil na stranu povstalců. Na rozdíl od srpnové invaze v Československu byli organizátoři povstání tajně popraveni a důstojného pohřbu se dočkali až v roce 1989.
V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.