15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o tom, jak byli ruští emigranti přijati ze strany Československa či jaké měli studijní a pracovní příležitosti.
Po roce 1948 se československá rozvědka na pokyn Moskvy zapojila do celé řady akcí proti novému nepříteli, západoevropským státům. Stopy její činnosti najdeme během celého období totalitního Československa. V této pasáži se zaměříme na padesátá léta, kdy se československá rozvědka zapojila do suezské krize a kdy se snažila zabránit sbližování Francie a Německa atentátem na štrasburského prefekta.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Po skončení 2. světové války však mnoho z nich čekalo internování zpět do SSSR, resp. do gulagů. Více se o pronásledování ruských emigrantů v Československu dozvíme od historiků v pořadu Historie.cs.
Pořad věnovaný Severnímu Irsku seznamuje diváky s hrozbou, že tato země bude ovládána přímou vládou z Londýna. Ukazuje politické pozadí a demonstruje, jak se tamní politické strany nedokážou dohodnout na sestavení lokálního kabinetu.
Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Blíží se začátkem roku 2023 konec války na Ukrajině nebo je příměří v nedohlednu? Jak je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Spolu s průvodcem se vypravíme na komentovanou prohlídku pražské vietnamské tržnice SAPA. Projekt komentovaných prohlídek si klade za cíl přiblížit vietnamské tradice „malé Hanoje" českým zájemcům a jde o příležitost objevit místo, kam se mnozí lidé na vlastní pěst neodváží. V tržnici je ale mnohem více aktivit, které chtějí propojovat českou a vietnamskou komunitu.
Přes 600 tisíc obětí, 13 milionů lidí bez domova, zdevastovaná města a mír v nedohlednu. Taková je bilance občanské války v Sýrii, kterou rozpoutalo krvavé potlačení demonstrací Arabského jara v roce 2011. Konflikt vyhnal za hranice státu 7 milionů lidí a vyvolal jednu z nejvážnějších humanitárních krizí světa. O současné situaci v Sýrii hovoří zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský. Reportáž pochází z 15. března 2023.
Jedním z nejmenších států Evropy je Lucemburské velkovévodství. To není bohaté jenom finančně, neboť je centrem mnoha institucí a bank, ale i kulturně a svou přírodou. Průvodci Bedekru nás provedou zajímavými místy velkovévodství a dozvíme se také, co má Lucemburské velkovévodství společného s Českou republikou.
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Island zažívá od února (2021) seismické roje, z nichž nejsilnější přesahovaly pátý stupeň Richterovy škály. Aktivita v zemi na rozhraní tektonických desek je podle geologů jen předzvěstí silnější sopečné erupce v části ostrova, která vulkanickou činnost zažila naposledy před více než 800 lety. Obyvatelé tedy mají jistotu, že se něco děje, kdy k tomu dojde, se ale mohou jen domnívat.
12 234
674
3 949
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.