15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pasáž pojednává o Češích, kteří bojovali za 1. světové války v námořnictvu v nezanedbatelném počtu.
Na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v únoru 1956 v Moskvě nastal zlomový okamžik v sovětských dějinách: první tajemník Chruščov poprvé odsuzuje Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny.
Posledním pokusem zvrátit průběh války ze strany nacistického Německa na západní frontě byla zimní akce v Ardenách v roce 1944. Podívejte se na to, jak probíhala, proč se nezdařila a jakým způsobem o ní referoval nacistický tisk. Diskutují historici v pořadu Historie.cs.
V roce 1937 bylo v Mnichově vystaveno na 5000 děl autorů, kteří byli nacisty označeni jako neněmečtí či židobolševičtí. Díla byla posléze rozprodána či spálena. V roce 1940 vznikl v Německu Lexikon židovských skladatelů, jehož cílem bylo očernění autorů židovského původu a jejich děl. V seznamu se také nacházel již skoro sto let nežijící Felix Mendelsson-Bartholdy, který měl židovské kořeny. Jeho nejproslulejší skladba svatební pochod se tak od roku 1940 nesměla hrát a musela být při svatbách nahrazena vhodnější árijskou hudbou.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem byl v roce 2019 zařazen na seznam kulturního dědictví UNESCO. Starokladrubský kůň je jeho jedinou živoucí památkou u nás. Místní koně slouží nejen u jízdní policie, ale i u královských dvorů ve Švédsku a Dánsku.
Zemědělství ve Valencii přivedli k rozkvětu muslimští osadníci, typické jsou pomerančovníkové háje a zelinářské zahrady. Voda je sem přiváděna již od středověku velkými zavlažovacími kanály z řeky Turie. Zemědělci musí dodržovat stanovená pravidla pro odběr vody. Spory mezi zemědělci urovnává vodní tribunál, který se nepřetržitě schází už více než jedno tisíciletí.
Nádherná příroda, výborné jídlo a hlavně nezvyklá kombinace kulturního odkazu buddhistických klášterů s všudypřítomnými atributy komunistického režimu. To je Vietnam. Cestou vlakem od severu k jihu země můžeme porovnat, jak se domovina Vietnamců liší od naší země.
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Jak se žije a žilo v Archangelsku, přístavu na severu evropské části Ruska na pobřeží Bílého moře, a jak se oblast mění vlivem globálních změn klimatu.
Pořad se věnuje kulturním dějinám Irska, zejména irské hudbě, její minulosti i současné podobě.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.