15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Pořad představuje život na vesnici ve Středoafrické republice, jedné z nejchudších zemí světa. Lidé jsou tu závislí na zemědělství, mají k dispozici jen základní zdravotní péči a se vzděláním jim pomáhají misionáři.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Miroslav Karas představuje nejvybranější pochoutky tradiční litevské kuchyně.
Vztahy Lotyšska a Ruska nebyly po rozpadu Sovětského svazu nijak vřelé. Lotyšsko se spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem stalo součástí jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Začátek války na Ukrajině v únoru 2022 v Lotyšsku ještě prohloubil historické trauma a animozitu vůči Ruské federaci i Bělorusku. V hlavním městě Rize se začal bourat pomník z doby druhé světové války, který připomínal vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Pomník je totiž stále více vnímán jako symbol ruské okupace. Podobným způsobem má v zemi dojít k demolici dalších asi tří set pomníků ze sovětské éry. Jak je na tom pobaltský stát ekonomicky, vojensky a čím může být inspirací pro ČR?
Pořad se věnuje potomkům Čechů, kteří na ukrajinské Volyni dodnes nezapomněli na vlast svých předků.
Pasáž zachycuje osudy dětí habsburského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, na kterého byl roku 1914 spáchán sarajevský atentát.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
Posledním pokusem zvrátit průběh války ze strany nacistického Německa na západní frontě byla zimní akce v Ardenách v roce 1944. Podívejte se na to, jak probíhala, proč se nezdařila a jakým způsobem o ní referoval nacistický tisk. Diskutují historici v pořadu Historie.cs.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.