15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kolumbie je pestrá nejen z hlediska přírodních krás, ale i společensky a etnicky, proto je považována za jednu z nejmagičtějších zemí světa. Navštívíme region Cauca v jihozápadní části země, kde je mnoho farem, které pěstují tropické ovoce (dnes převážně banány). Globální oteplování v této oblasti výrazně změnilo charakter pěstování zemědělských plodin.
Pořad věnovaný Severnímu Irsku seznamuje diváky s hrozbou, že tato země bude ovládána přímou vládou z Londýna. Ukazuje politické pozadí a demonstruje, jak se tamní politické strany nedokážou dohodnout na sestavení lokálního kabinetu.
Arabové obývají hlavně Blízký východ a severní Afriku. Byli to původně kočovní pastevci, neboli beduíni, později obchodníci, řemeslníci a zemědělci na Arabském poloostrově. Jak žijí Arabové dnes?
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Malta je malý, ale velmi hustě osídlený ostrovní stát ve Středomoří. Jedná se o nejmenší členskou zemi Evropské unie. V 16. století získal Maltu rytířský řád johanitů, dnes známý pod označením maltézští rytíři. Současným hlavním městem ostrova je Valletta, dřívějším hlavním městem pak turisticky přitažlivá Mdina.
Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.
Tématem reportáže je maďarská step neboli Puzsta, svérázný region, kde se místní snaží zachovat starobylou kulturu.
Norsko je země nabízející kromě úchvatné přírody hned několik evropských i světových nej. Návštěva některých z nich nás čeká během „malé skandinávské road movie”, která začíná na jihu Norska a končí více než 500 km za polárním kruhem u nejsevernějšího majáku pevninského světa. Během cesty se projedeme nejdelším tunelem světa i jednou z nejklikatějších silniček v Norsku a navštívíme tzv. Trolí jazyk a další vyhlídky s výhledy na ledovce, fjordy i vodopády. Nebude chybět ani pozorování polární záře a stručný výklad o tom, jak tato světelná hra oblohy vzniká.
V červnu 1956 se v Poznani konaly protesty, ve kterých dělníci žádali lepší pracovní podmínky. Poznaňské povstání bylo sice krvavě potlačeno, přispělo však k podzimnímu uvolnění politické situace.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.