15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Zatímco dnes žije v Belize přibližně 300 000 obyvatel, na začátku letopočtu zahrnovala tamní populace Mayů přes milion lidí. S mayskou kulturou jsou spjaté pyramidy, které dokládají její vyspělost. Začaly se stavět již 1500 let před naším letopočtem. Vydáme se do někdejšího mayského střediska, Caracolu, kde si připomeneme historii této civilizace. Jak tato kultura zanikla?
V menorské Ciutadelle si prohlédneme oslavy svátku svatého Jana, který je největší událostí ostrova. Nejdůležitější bod programu je koňský průvod projíždějící městem. Jezdci na černých koních míří z města ke kostelu sv. Jana, kde se zúčastní společné mše. Poté se vrací zpět do města, kde se pořádají středověké hry.
Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.
Pořad se věnuje irskému městu Londonderry. Ukazuje ho jako křižovatku irských dějin, seznamuje diváky například s takzvanou Krvavou nedělí.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
Reportáž zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v časech před rokem 2022. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
Není Litevce, který během svého života nenavštíví horu Křížů, litevské poutní místo, které bylo národním symbolem boje proti teroru sovětského režimu.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.