15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Idealizovaná představa zásnub se neobejde bez pokleknutí a zásnubního prstenu, ideálně s diamantem. Kde se tento stereotyp vzal? Možná vás nepřekvapí, že za tím stojí ekonomické zájmy a reklama. Podívejte se…
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Okupace českých zemí v březnu 1939 je začátkem domácího i zahraničního odboje. Jeho specifikem je, že Evropa je stále v období míru, do vypuknutí války zbývá ještě šest měsíců. Jak vypadaly první vojenské jednotky, které vznikaly primárně v Polsku?
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Španělsko postoupilo Gibraltar Spojenému království v roce 1713. Žije zde jediná evropská kolonie opic: makaků bezocasých. Poloostrov je tak malý, že přes tamní mezinárodní letiště vede i silnice a provoz na něm řídí semafory. Chybí tu zdroj pitné vody, ta se kromě sběru dešťové získává také destilací vody mořské. Místní obyvatelé nejrůznějších národností spolu hovoří jazykem llanito, což je zjednodušeně řečeno angličtina se španělskou výslovností. Gibraltar vypadá jako dokonalá pevnost. Skála s krápníkovou jeskyní je provrtaná desítkami kilometrů tunelů.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
V listopadu 1992 rozhodlo tehdejší Federální shromáždění o rozdělení majetku rozpadajícího se Československa. Majetek se mezi nově vznikající státy dělil v poměru 2 : 1. Spory o něj ale probíhaly ještě dalších sedm let. Poslední smlouva byla podepsána až v roce 1999.
Cesta mezi Francií a britskými ostrovy běžně trvá Eurotunelem pod Lamanšským průlivem něco málo přes půl hodiny. Mohou ale nastat situace, kdy se tato cesta protáhne na hodiny. 24. srpna 2022 v Eurotunelu uvízlo kvůli poruše autovlaku na trase mezi Francií a Velkou Británií na několik hodin mnoho cestujících. Znáte jiný způsob, jak se lidé se svými auty mohou přepravit z Francie na britské ostrovy?
Pásmo Gazy, asi 40 km dlouhý pruh území na jihozápadě Izraele, ovládá od roku 2007 militantní palestinské hnutí Hamás, které je Evropskou unií i Spojenými státy americkými považováno za teroristickou organizaci. Izrael a Hamás jsou v permanentním napětí, které již několikrát přerostlo ve válečný stav. Další mrtvé s sebou přinesly násilnosti v květnu roku 2021.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
Skotští nacionalisté usilovali v roce 2022 o vyhlášení referenda o skotské nezávislosti. Hlavním důvodem bylo především nedávné vystoupení Británie z Evropské unie. Britský nejvyšší soud však rozhodl o tom, že k vyhlášení referenda potřebuje skotská strana souhlas londýnské vlády. Její členové ale argumentují tím, že referendum o nezávislosti není možné opakovat každých deset let – referendum o této otázce se totiž konalo v roce 2014.
Rok 1956 byl velmi bohatý na zásadní politické události ve světě. Kromě sovětského zásahu v Maďarsku došlo k tzv. suezské krizi, válce mezi Egyptem a Izraelem, který podpořily dvě hlavní evropské mocnosti, a to Velké Británie a Francie. Postoj USA byl však pro mnohé překvapivý…
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.