15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Třicátá léta běží, Německo v té době dosáhne plné zaměstnanosti a ve Španělsku vypukne občanská válka…
Pasáž popisuje osobnost následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, včetně jeho soukromého života a vztahu s Žofií Chotkovou. Obsahuje také záběry ze zámku Konopiště.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Reportér Karel Rožánek popisuje důsledky druhé války o Náhorní Karabach (listopad 2020). Vysvětluje, v jakém stavu se region nachází a proč se Arméni nechtějí vystěhovat ze svých domovů na základě právě podepsané mírové dohody, která prakticky potvrzuje vítězství ázerbájdžánské strany a porážku etnických Arménů.
Krása romantických pláží je obvykle hlavním důvodem, proč turisté jezdí na Jamajku. Pokud však chceme poznat skutečnou Jamajku s jejími obyvateli, je třeba navštívit komunity rastafariánů. Reportáž nás zavede na jamajský venkov, kde se ilegálně pěstuje konopí. To, co Evropan považuje za nepřijatelné, může jinde sloužit k běžnému obstarávání obživy. Ať se nám to líbí, nebo ne, potvrzuje to kontrasty života na naší planetě.
Severozápadní fjordy představují Island v jeho celé kráse. Na Islandu není nouze o místa, která člověka nutí sledovat velkolepá představení přírody. Najdeme zde vodopád Dynjandi tvořený sedmi kaskádami. Nedaleko se nachází oblast fjordů Strandir, která je nejméně obydleným územím na východním pobřeží. Prohlédneme si městečko Hólmavík a v Muzeu magie a čarodějnictví se dozvíme ledacos o islandské mytologii. Naší poslední zastávkou bude Djúpavík s továrnou na zpracování slanečků. Ta dnes slouží jako galerie.
Zeměpisný dokument věnovaný Portugalsku, které je představeno jako nejzápadnější okraj Evropy, odkud vyplouvaly lodě slavných mořeplavců.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.