04:56
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.
Praha má v rámci světových hlavních měst nejvíce veřejně přístupných sadů. My se vydáme do sadu Na Klíčově, který patří mezi ty nejstarší. Během roku se v něm koná několik akcí. V době reportáže zrovna probíhá výroba květové vody z růže a šeříku. Nejvýznamnější ze všech akcí je Jablkobraní, při kterém si mohou zájemci jablka nejen natrhat, ale také z nich nechat vyrobit mošt nebo je usušit.
V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.
Petřínská rozhledna je dnes neodmyslitelnou součástí Prahy. Nápad na vybudování "malé Eiffelovky" se zrodil v roce 1889 v Klubu českých turistů po návštěvě Paříže. Už o dva roky později rozhledna stála a nechyběla ani lanovka. Stavba trvala pouhých 5 měsíců, motivací bylo, aby byla dokončena do Zemské jubilejní výstavy v létě 1891.
V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.