02:53
Na území dnešního Mexika žily původně tajemné vyspělé civilizace, po kterých dodnes archeologové nacházejí pozůstatky velkolepých měst nebo mexické pyramidy. Španělé si toto území podmanili před pěti sty lety. Mnoho původních indiánských obyvatel zemřelo. Přesto však dobyvatelé nezničili vše. Které zvyky se podařilo potomkům původních obyvatel dochovat? Jak začaly příběhy o orchidejích, vanilce či kakau, ale také o bramborách a kukuřici, které dnes považujeme za své i my?
Dominikánská republika je jedním z turisticky nejoblíbenějších států Karibiku, ročně sem přijíždějí načerpat z karibského slunce energii miliony turistů. Právě cestovní ruch tvoří významné příjmy celé země. Další podstatnou složkou ekonomiky je zemědělství, hlavně pěstování cukrové třtiny a následná výroba cukru či rumu. Významné je samozřejmě i pěstování tabáku. Nahlédněte s námi do tohoto tropického ráje. Přesto je Dominikánská republika zaostalou zemí, což dokládají slumy na perifériích měst.
Panamský průplav, jedna z nejdůležitějších vodních cest, propojila Atlantský a Tichý oceán a zkrátila tak nákladním i turistickým lodím cestu kolem kontinentu až o několik dní. Jak toto významné stavební dílo moderních dějin vzniklo?
Kostarika – tropický ráj, jehož břehy omývá z východu Karibské moře a ze západu Tichý oceán. Země nemá vlastní armádu a ušetřené peníze investuje do zvyšování životní úrovně místních obyvatel. Díky tomu se Kostarice vyhnuly konflikty a je považována za bezpečnou. Nádherné tropické pralesy i četné činné sopky chrání řada národních parků. Kromě cestovního ruchu je důležitým zdrojem příjmů místních obyvatel zemědělství – na plantážích pěstují banánovník, cukrovou třtinu i velmi kvalitní kávu.
Krása romantických pláží je obvykle hlavním důvodem, proč turisté jezdí na Jamajku. Pokud však chceme poznat skutečnou Jamajku s jejími obyvateli, je třeba navštívit komunity rastafariánů. Reportáž nás zavede na jamajský venkov, kde se ilegálně pěstuje konopí. To, co Evropan považuje za nepřijatelné, může jinde sloužit k běžnému obstarávání obživy. Ať se nám to líbí, nebo ne, potvrzuje to kontrasty života na naší planetě.
Petr Myška, zoolog a fotograf, ukazuje, jak vypadá tropický suchý les v západním Mexiku a jaké živočichy v něm najdeme. Součástí je též výprava za jedním endemickým druhem papouška, arou vojenským, který patří mezi ohrožené druhy.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Na území Švédska se nachází rozmanitá přírodní prostředí. Od slunných pláží přes jezera, močály a severské lesy až po tundru za polárním kruhem. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění je místní příroda velmi zachovalá. Ve Švédsku tak najdeme 30 národních parků, dva z nich nyní navštívíme. Nejprve nejstarší švédský národní park Hamra, následovat bude prohlídka parku Färnebofjärden.
Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.
Název ostrovů vznikl vlastně omylem, protože se anglický mořeplavec Francis Drake spletl a zaměnil kajmany a leguány. Kromě nich je souostroví s azurovým mořem a písčitými plážemi známé díky želvím rezervacím a množství rozmanitých ptáků. Pod vodou čekají na obdiv malebné podmořské jeskyně, a hlavně Město rejnoků, kde se dají rejnoci jménem trnuchy americké nejen pozorovat, ale dokonce lze s nimi i plavat a pohladit si je.
Nejprve se dozvíme o pěstování karibského bílého zlata, cukrové třtiny. Nezbytnou součástí produkce této plodiny je požár, který rostliny zbavuje uschlých listů. Získaná třtina se musí do 24 hodin zpracovat, z tohoto důvodu se cukrovary nachází v blízkosti plantáží. Třtinový cukr se využívá například pro výrobu rumu nebo čokolády. Právě kvůli produkci čokolády se v Dominikánské republice nachází i desítky kakaových plantáží. V závěru videa uvidíme zpracování kakaových bobů.
Na podvýživu, zápal plic, malárii nebo i obyčejný průjem zemřelo podle brazilských novinářů od roku 2019 na 600 dětí z domorodého brazilského kmene Janomamů. Hlavní příčinou je podle nové brazilské vlády nelegální těžba zlata a rtuť v řekách, která se k těžbě používá. Počet ilegálních těžařů strmě narostl během vlády předchozího prezidenta Jaira Bolsonara, který sliboval povolit těžbu na dříve chráněných územích a ignoroval výzvy nejvyššího soudu k ochraně tamních obyvatel.
Pasáž z cestopisného dokumentu popisující těžbu ropy a zemního plynu v provincii Alberta v Kanadě.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.