01:58
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Zvuk se dělí z hlediska lidského sluchu podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk. Experiment ukazuje, jak změní zvukové vlny prostředí, v němž se šíří.
Schopnost prostorového slyšení u lidí (schopnost určit, odkud zvuk přichází) je zajištěna díky tomu, že jsou uši párový orgán. Ukázka obsahuje i pokus, jakým způsobem lze prostorové slyšení narušit.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Návod, jak si doma vyrobit fungující reproduktor. Základem je silný neodymový magnet, kolem něhož omotáme dva papírové proužky. Polystyrenový talířek poslouží jako membrána reproduktoru. Na střed jeho dna přilepíme papírovou ruličku a kolem ní omotáme měděný izolovaný drátek tak, aby vzniklo alespoň 60 závitů. Magnet vyndáme a přilepíme ho na podložku z kartonu. Ze starých navštívenek složíme dvojici pružných úchytů a přilepíme na talíř a podložku tak, aby magnet zapadl do závitů. Jako zdroj zvuku lze použít mobilní telefon. K němu připojíme konce měděného drátu a je hotovo. A hurá, funguje!
Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.
Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla... To vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí. Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů, jejich součástí, nových použitých materiálů i plánů řízení dopravního provozu.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.