09:10
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Bez elektřiny si život neumíme představit. Podívejme se na výrobu v uhelné elektrárně Poříčí. Do jaké míry je provozována, stejně jako ostatní uhelné elektrárny u nás, v souladu s pravidly ochrany životního prostředí? Největší událostí v novodobé historii české uhelné elektroenergetiky se stalo „vyčištění“ elektráren, tedy uvedení všech uhelných energetických zdrojů do takového technického stavu, který by vyloučil další devastaci životního prostředí.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Jak člověk přetvářel pískovcová skalní města? Václav Cílek objevuje rozmanité antropogenní tvary, které lze ve skalách najít.
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Při měření meteorologických prvků nelze spoléhat pouze na automatizované měření pomocí přístrojů, lidský faktor je i v dnešní době při pozorování nezastupitelný. Například na Milešovce, nejstarší meteorologické stanici u nás, dohlednost nebo typ srážek musí rozlišit a udat do zprávy pozorovatel.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.