06:58
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Vítkův kámen (též Vítkův hrádek) byl založen patrně už ve 13. století jako pohraniční hrad Vítkovci. Dalšími majiteli byli např. Rožmberkové či Schwarzenbergové. V druhé polovině 20. století sloužil protivzdušné obraně státu. Nyní se o památku stará občanské sdružení a slouží turistickému ruchu.
Jan Hus patří k velkým postavám českých dějin. Den jeho upálení je státním svátkem České republiky. Jaké byly jeho osudy a názory, které ho dovedly z univerzitní stolice na hranici u řeky Rýna?
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje dobu 13. století, kdy byla za přemyslovských králů na vrcholu gotická kultura i rytířské turnaje. Seznámíme se se vzteklým králem Václavem I. i jeho synem Přemyslem Otakarem.
Cesta krále Karla za císařskou korunou do Říma je spojena i s jeho záměrem vykonání zbožné pouti po památných místech a chrámech v Římě. Tuto pouť vykonal o nejvýznamnějším křesťanském svátku, o Velikonocích v roce 1355. Na každém zastavení této poutě Karel uctívá významné relikvie spojené s životem a utrpením Ježíše Krista. Zároveň se mu daří části některých relikvií získat pro převoz a uctívání v Čechách.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Žádné místo v českém a moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala celé jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století nalezl velké pohřebiště a obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o opravdu unikátní místo.
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Na příkladu jednoho ledovce na Aljašce se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.