10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Pořad ukazuje, jak řeka Morava vytváří v oblasti Litovelského Pomoraví rozsáhlou vnitrozemskou deltu se zachovalými lužními lesy.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové. Dále jsou zmíněny celoročně kvetoucí hluchavky nachové, jejichž semena přenášejí mravenci, a v parcích kvetoucí zlaté deště.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Města Ústí nad Orlicí a Litomyšl jsou od sebe vzdálena necelých dvacet kilometrů. V obou z nich strávila značnou část svého života dnes již poněkud zapomenutá národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová, která se proslavila zejména svojí kuchařkou. Obě východočeská města jsou i v současnosti živými kulturními centry.
Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.