04:19
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
Místo dosavadních přízemních objektů mají na pražském sídlišti Ďáblice vyrůst velké bytové domy. Místním obyvatelům se záměr nelíbí. Projekty jim berou prvky občanské vybavenosti, na které byli zvyklí, např. obchody. Bojí se také neúměrného zvýšení počtu obyvatel, již nyní je kapacita nejen místní školy napjatá. Urbanisté dále kritizují třeba objem a výšku budov, které by narušily smysluplný koncept sídliště. Kauza poukazuje nejen na nutnost udržitelnosti územního plánování, ale i na konflikt mezi veřejnými a developerskými záměry, ve kterém by státní orgány měly pevně zaujmout svou regulační roli.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.