09:45
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Film se zabývá cestou, kterou musí urazit káva, než se dostane na stůl, a hlavně také sociálními problémy, které pěstování kávy způsobuje pěstitelům. Ukazuje například agresivní postupy nadnárodních společností vůči pěstitelům kávy.
Simulace zemětřesení od odborníků v San Diegu mají pomoci zlepšit stavbu domů v oblasti podél zlomu San Andreas. Ten se vyznačuje pohybem dvou litosférických desek vedle sebe, v tomto případě se o sebe třou desky pacifická a severoamerická.
Rozhovor s cestovatelem Jiřím Jílkem nejen o plantážním zemědělství kávy a kakaa v Jižní Americe, ale také o potomcích Čechů v Uruguayi.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v Severní Americe je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí především rozličné vulkanické jevy. Navštivte národní parky Grand Teton nebo gejzír Old Faithful.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
V roce 2020 uplynulo 5 let od otevření nové větve Suezského průplavu. Práce na rozšíření Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem byly zahájeny v roce 2014. Jak stavba probíhala? Jaké byly cíle projektu kromě výrazného urychlení plavby z Rudého do Středozemního moře?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.