05:10
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Kdo a kdy sklo objevil se předně neví, ale historie výroby skla započala už ve starověku. Po pádu antických říší se v Evropě znovu rozšířila ve středověku, kdy se sklářství dostalo i na české území. V 17. století se tak zrodil český křišťál, který dobyl svět. Ale rozhodně nebyl sám. Kromě něho patří mezi významnou českou sklářskou tvorbu také foukané vánoční ozdoby z Poniklé, monumentální plastiky Stanislava Libenského nebo využívání techniky plaveného skla.
Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?
Za matku všech sankcí je považováno odstřižení Ruska od systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), který slouží jako vykonavatel zahraničního platebního styku. Využívá jej zhruba jedenáct tisíc bank a finančních společností ze dvou set zemí po celém světě. Každá banka je v této síti identifikována jedinečným kódem BIC. Tohoto kroku se však mnohé evropské země obávají, neboť by tak bylo znemožněno nakupování ruského zemního plynu.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Na severu Korejského poloostrova vládne stalinistický diktátor a hladomor, na jihu funguje demokracie a jedna z nejdynamičtějších ekonomik světa. Ani po 75 letech se ale Korea nevzdává snu na opětovné sjednocení. Příběh rozděleného národa připomíná Muzeum korejské války v Soulu.
Severovietnamské pobřeží přitahuje návštěvníky fantaskními skalními útvary a krasovou činností v národním parku Cuc Fuong, podzemní vesnice a vojenská muzea představují pozůstatky z dob vietnamské války. Navštívíme také vesnici pod zemí, kterou si místní vybudovali v reakci na americké bombardování. Dnes už naštěstí zase bydlí na povrchu. Neodmyslitelnou součástí vietnamské kultury je kult předků, kde čelné místo patří prvnímu prezidentovi Ho Či Minovi. Zátoka Lan Ha je posetá stovkami ostrůvků, mezi kterými žijí místní lidé v plovoucích městech a nejobvyklejším způsobem dopravy je tu loď. Někteří lidé tu za celý svůj život nevstoupí na pevninu.
Velikonoce, pesach a ramadán. Tři posvátné okamžiky tří světových náboženství byly v roce 2023 v Jeruzalémě mimořádně neklidné. Došlo totiž k sérií střetů mezi izraelskou policií a muslimy v mešitě na tzv. Chrámové hoře. Střety se z Jeruzaléma přenesly dále. Izraelské letectvo podniklo letecké útoky v pásmu Gazy a v jižním Libanonu poté, co odtud byly vypáleny desítky raket na Izrael. Napětí v oblasti opět eskalovalo.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.