03:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Česká výprava v čele s Bohumírem Jánským představuje výsledky své expedice, která přesně zaměřila pramen Amazonky. Zachycen je i spor s National Geographic o prvenství.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Pasáž představí poušť Atacama, kde se v minulosti těžil chilský ledek, a dále také sopky a postvulkanické jevy i pěstování vína, které je významným vývozním artiklem Chile.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v Severní Americe je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí především rozličné vulkanické jevy. Navštivte národní parky Grand Teton nebo gejzír Old Faithful.
Největší světovou řeku poprvé zmapoval trutnovský rodák Samuel Fritz. Po třech stech letech se vydala po jeho stopách česká vědecká expedice, aby našla skutečný pramen Amazonky.
V Údolí smrti si můžete sáhnout až na pomyslné dno. V okolí jezírka Badwater jste na jednom z nejníže položených míst celé západní polokoule – přesně osmdesát šest metrů pod hladinou moře. Údolí smrti je mimo lidské vnímání či chápání. Najdete tu život, ale všechno jede tak trochu na úsporný režim.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.