01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
Uprostřed Otrokovic na Zlínsku byl kdysi přístav pro velké nákladní lodě. I když to zní jako fikce, na sklonku 30. let minulého století to byla realita. Pozůstatky kanálu jsou v Otrokovicích, dnes už na souši, stále vidět.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V tomto zdánlivém chaosu panují přesná pravidla.
Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Navazuje na ně i propast Macocha, která byla známá již v 17. století. Většina prostor Punkevních jeskyní však čekala na své prozkoumání až do začátku 20. století. Známý archeolog a speleolog Karel Absolon tehdy zahájil průzkumné práce podzemních prostor a postupně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Prokopské údolí zná docela určitě většina milovníků procházek přírodou z řad Pražanů. Tato lokalita pamatuje už prvohorní moře, které se v něm rozlévalo před stovkami milionů let. Jeho pozůstatkem jsou různé zkameněliny, při troše štěstí můžete nějakou najít i dnes. Za svůj domov si Prokopské údolí vybrali naši předci už v pravěku, osídlení je tu doloženo i v pozdějších obdobích. V 19. století tu probíhala rozsáhlá těžba vápence a později zde svou skautskou pouť odstartoval spisovatel Jaroslav Foglar. Co všechno můžeme v lokalitě vidět?
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
12 221
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.