06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Když si uvědomíme reálnou spotřebu vody na výrobky běžného dne, chováme se šetrněji a pěstujeme plodiny, které jsou méně náročné na spotřebu vody? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? O virtuální vodě, půdní erozi, boji o vodu, vodních zdrojích, hospodaření s vodou i migraci si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Český les je tak trochu ve stínu známější Šumavy, proto mnohá jeho kouzelná místa zůstávají zatím turisty neobjevená. Platí to i o Hvožďanské louce nedaleko Poběžovic, o níž odborníci tvrdí, že patří vůbec k těm nejvzácnějším v Plzeňském kraji. Leží sice uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny, ale v ochranném pásmu vodního zdroje, a tak byla uchráněna před zásahy člověka. Kvetou na ní vzácné orchideje a vyskytují se zde unikátní motýli.
Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.
Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a meteorologická stanice na jejím vrcholu patří k místům s největrnějším měřením u nás. Kuželovitý tvar hory způsobuje, že naměřené hodnoty meteorologických prvků nejsou ovlivňovány stoupajícími větry, které horu většinou obtékají.
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, který leží nehluboko pod povrchem, způsobuje, že je rovinatá aljašská krajina pokryta bažinami. Reportáž také ukazuje, jaké části Aljašky pokrývá trvale zmrzlá půda a kde má maximální mocnost.
Králický Sněžník je pohoří na hranici Česka a Polska. Rozlohou 76 km2 je nejmenší u nás. Říká se mu „střecha Evropy“. Z vrcholu Klepáče totiž odtékají vody do Baltského, Severního a Černého moře. Nejčastějším cílem turistů v této oblasti je hora Králický Sněžník tyčící se do nadmořské výšky 930,9 metrů. V roce 2022 na její polské straně vyrostla rozhledna. Nahradila původní věž, která byla postavena v roce 1899.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.