06:02
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
Václav Cílek putuje do národní přírodní rezervace Soos, kde se nachází bahenní vývěry oxidu uhličitého.
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.