06:11
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Pořad ukazuje, jaké byly varianty pokračování Československa z pozice české a slovenské strany ve vzpomínkách tehdejších aktérů. Zmiňuje otázky, které tenkrát vyvstaly: federace, nebo konfederace? Bude existovat Československo, nebo se rozpadne?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Největší podíl na vybudování ozubnicové železnice z Tanvaldu do Kořenova měl sklář Josef Riedl, který potřeboval trať pro dovoz uhlí do svých továren. Tato dopravní cesta musela překonat značný výškový rozdíl, proto byla vedena v širokých obloucích po úbočí kopců. Provoz byl zahájen roku 1902. Později byla trať zdokonalována, významné bylo její doplnění o ozubnicové výhybky.
Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.
Reportáž popisující politickou a hospodářskou situaci v Ázerbajdžánu na pozadí konání soutěže Eurovize a rozhovor s politologem o fungování státu.
Začátek ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 zásadně změnil bezpečnostní situaci na evropském kontinentu. Finsko a Švédsko nebyly do té doby na rozdíl od sousedního Norska součástí vojenského paktu NATO. Válka na Ukrajině však změnila dlouhodobou vojenskou neutralitu severských zemí a na jaře roku 2022 požádaly obě zmíněné země o vstup do Severoatlantické aliance. Ten ale stále zdržuje Turecko. V samotném Švédsku upozorňují místní tajné služby na zvýšení bezpečnostního ohrožení země ze strany Ruska.
Válka na Ukrajině trvá od února roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na její území. Jaký byl dosavadní vývoj bojů na ukrajinském území v srpnu, tedy cca po půl roce?
Vyvolený národ pod vedením Mojžíše putoval 40 let po poušti. Na hoře Sinaj bylo Mojžíšovi vyjeveno desatero přikázání. Z hory Nebo mohl pohledět na zaslíbenou zemi. V Jeruzalémě byl pak vystavěn chrám, po jehož zničení zbyla jen zeď. Zeď nářků je jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst Židů. Mezi další patří například hroby židovských velikánů. V Izraeli lze najít také křesťanská poutní místa. Hlavním cílem křesťanských poutníků je bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazuje, jak nás přesahují.
12 231
674
3 947
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.