02:30
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Rakouska.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Brandýs nad Orlicí se stal po vybudování železnice v 19. století vyhledávaným letoviskem. Najdeme tam habrové bludiště, které bylo inspirováno Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce, napsaným právě v Brandýse.
V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
Nouzové a dělnické kolonie jsou fenoménem známým z velkých průmyslových měst. U nás vznikaly zejména ve 20. a 30. letech 20. století. V posledních desetiletích řada z nich zmizela. Zbylé jsou dnes využívané jako zahrádkářské kolonie, jiné jsou trvale obývané dodnes.
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Věděli jste, že i Praha měla svůj velký zábavní park? V roce 1922 vznikl v pražských Vršovicích gigantický lunapark Eden. Součástí parku kromě kolotočů, tobogánů, laguny s lodičkami a velké horské dráhy, která byla údajně až 5 km dlouhá, byly i terasovité restaurace, kavárny a cukrárny. Co by příčinou jeho úpadku?
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
Bella Bohemia a Grand Bohemia jsou nové moderní lodě zkonstruované v Německu přímo pro Prahu. První z nich je z roku 2019 a je to pětadvacetimetrový elektrický katamarán. Grand Bohemia je o rok starší a je nejnovější z plavidel na klasický naftový pohon. Jedná se o jednu z největších pražských lodí, na délku měří 74 metrů a pojme až 550 pasažérů.
Kamerunské hory jsou výrazný horský celek, táhnoucí se v délce asi 1600 km z ostrovů Guinejského zálivu podél hranic Kamerunu s Nigérií. Jedná se o vulkanické pohoří, jehož nejvyšší horou je Kamerunská hora (4095 m), která se zvedá asi dvacet kilometrů od pobřeží. Světově proslulý je i místní vodopád Ekom Nkam, který patří k největším vodopádům Afriky. Právě zde byl v roce 1984 natáčen příběh Tarzana.
Východní část Grónska je uzavřeným světem, kde život zásadně ovlivňuje klima a přírodní procesy. Tuto velmi špatně přístupnou oblast, která dlouho vzdorovala prvním objevitelům, navštívil režisér Ladislav Moulis st. se svým filmovým štábem. Inspirací pro jeho výpravu byly práce významných osobností spojených s Arktidou, Knuda Rasmussena a Fridtjofa Nansena. Jedním z jejích cílů bylo porovnat poznatky Rasmussena a Nansena se současným stavem inuitských komunit. V dokumentu uvidíte i unikátní archivní materiály: sekvence z Rasmussenova původního filmu.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.