04:57
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.
Jak se cítí muž, který se narodil v ženském těle, a jak žena, která se narodila v těle mužském? Ten, kdo to nezažil, transsexualitu těžko pochopí. Změna pohlaví je velmi závažným životním rozhodnutím. Transsexuální lidé jsou často společností nepochopeni a nepřijati z důvodu své jinakosti. Denny, Tereza i Kristián vyprávějí svůj příběh.
Rozhovor s matkou, která píše blog Prsa v háji a na vlastní kůži zjistila, jaké to je, když máte „prsa v háji“ a rakovinu. Jak smrtelnou nemoc přijmout a v lepším případě i zvládnout? Jak taková situace ovlivní děti? A matčino okolí?
V poslední době významně narůstá počet dětských sebevražd, sebevražedných pokusů a případů sebepoškozování. Jako nejčastější příčinu psychologové uvádějí deprese. Ty se u dětí projevují odlišným způsobem, a i proto možná nebývají včas odhaleny. Mezi děti, které neunesly tíhu života, patří i Filip a Julinka. Filip se nevyrovnal se svojí homosexualitou a Julinka se školní šikanou. Kristýna si zase dlouhá léta ubližovala, pokusy o sebevraždu jí ale naštěstí nevyšly.
Jak se vyrovnat se zklamáním, které nám způsobili ti nejmilovanější? Lze překonat strach, stud a bezmoc? Otevřené zpovědi seniorů o tom, jak se z vlastního dítěte stane nepřítel, a také o tom, jak nelehká je obrana proti násilí, ať už má jakékoliv podoby.
Emocemi dává člověk najevo, jak se cítí, jakou má náladu, co prožívá. Jsou vlastní každému člověku.
Jaká stádia má spánek? Spánkový cyklus, který se neustále opakuje, probíhá v pěti vývojových fázích, které se zjišťují pomocí elektroencefalografu. U zdravé mladé ženy prochází spánek bdělostí a přes mělčí fáze spánku přechází až do 3. a 4. stádia s vyšším výskytem pomalých vln. Nakonec přechází do REM fáze, kdy se nám zdají sny. Žena trpící depresemi má tento cyklus značně narušený. Pořadem provází Cyril Höschl.
Zhlédněte výpovědi několika žen, které zažily za zavřenými dveřmi svých domovů nesnesitelné psychické i fyzické týrání ze strany partnera/manžela a nakonec našly sílu odejít a o svých otřesných zážitcích promluvit. Doufejme, že jejich svědectví pomůže a varuje statisíce dalších a ukáže jim cestu z domácího pekla.
Je vaše úzkost normální, anebo už je to nemoc? Úzkost je prastarý ochranný mechanismus, ale může se také projevovat jako nepříjemný emoční stav, jehož příčiny a podněty nejsou zprvu zřetelné. Mnohdy přeroste do rozměrů, kdy už je potřebná návštěva psychiatra. Pokud vás tyto problémy netrápí osobně, možná vás zaujmou výpovědi pacientů procházejících terapií. Právě úzkost jim totiž dosud znemožňovala normálně žít. Pořadem provází a mechanismus úzkosti přiblíží psychiatr Cyril Höschl.
Snad každý z nás měl někdy problém se spánkem. Něco nás rozčílilo, museli jsme se těžce rozhodovat anebo se vyrovnat s vážnou traumatickou událostí. Pokud jsme pak nemohli usnout, je to normální. Horší situace nastává u chronických nespavců. Jaký je rozdíl mezi chronickou nespavostí a depresemi? Co za poruchou stojí? Pořadem provází Cyril Höschl.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.