02:15
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Deset zemí včetně Česka vstoupilo dne 1. května 2004 do Evropské unie. Podívejte se, jak probíhaly oslavy tohoto kroku a jak tento akt hodnotili přední čeští politici.
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo 13. a 14. června 2003. Jak to vypadalo ve volebních místnostech? Kamera zachytila, jak volili tehdejší významní politici (včetně Václava Havla) i obyvatelé Chanova.
V 50. letech 20. století vznikl v Americe rokenrol, hudební žánr spojený s protestním postojem. V Česku se ujal spíše pojem bigbít a ten šel v době normalizace ruku v ruce s undergroundem.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Prvním výrazným protestem byla demonstrace proti okupaci německými vojsky. Uskutečnila se roku 1939 v den výročí vzniku samostatného Československa. Při potlačení akce byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění po čtrnácti dnech zemřel. Poslední rozloučení s ním se změnilo v mohutnou manifestaci. Odveta nacistů brzy následovala v podobě zatýkání studentů a uzavření českých vysokých škol.
Josef Jařab je amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel, bývalý senátor a bývalý rektor Univerzity Palackého. V několika minutách výstižně shrnuje, co je podstatou demokracie a jaké musí existovat opory a podmínky, aby mohlo demokratické zřízení správně fungovat. Jako jedny z nejdůležitějších aspektů uvádí demokratické vzdělávání, angažovaného, a je-li třeba, i neposlušného občana a fungující občanskou společnost.
Zátah na Plastic People přiměje Havla a opozici k uvědomění, že o svobodu může přijít každý. V roce 1975 se i československá komunistická vláda zavazuje k dodržování lidských práv, a to podpisem dokumentu na mezinárodní Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Disidenti se nyní mají o co opřít. Václav Havel sepisuje Chartu 77, ve které vyzývá k dodržování lidských práv a upozorňuje na jejich porušování. Text se dostává do ciziny, což odstartuje nejen kampaň režimu proti jeho signatářům, ale i 12letý boj za svobodu a lidská práva v Československu. V důsledku dění je Václav Havel uvězněn na čtyři a půl roku, avšak i díky zahraničním snahám v roce 1983 vězení opouští jako uznávaný vůdce československých obránců lidských práv. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Koreanistka přináší komplexně pojatou odpověď na otázku, zda je možné uprchnout z KLDR. Poodhaluje podrobnosti o tom, co pokus o útěk ze země obnáší, kdo si ho může finančně dovolit nebo z jakých důvodů se k němu lidé nejčastěji uchylují. Utíkají jednotlivci, nebo se to daří i celým rodinám? A kam poté míří?
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Armáda České republiky si vytvořila ve společnosti pozitivní obraz, a to především díky účasti na zahraničních misích. Veřejnost si působení českých vojáků v zahraničí váží a i naprostá většina ústavních činitelů jim neváhá vyjádřit podporu. Tato podpora je důležitá, protože nasazení zvláště při ozbrojených konfliktech je fyzicky a psychicky náročné a vojáci se musí mimo jiné vyrovnat i s hrozbou smrti. Hlasy, které volají po stažení vojáků z podobných akcí, bývají jen ojedinělé.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.