01:50
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2007 vstoupila Česká republika spolu s dalšími osmi zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou cestovat mezi mnoha státy Evropy, aniž by byli kontrolováni na hranicích. Schengen však neusnadnil jen cestování, ale i mezinárodní obchod.
Deset zemí včetně Česka vstoupilo dne 1. května 2004 do Evropské unie. Podívejte se, jak probíhaly oslavy tohoto kroku a jak tento akt hodnotili přední čeští politici.
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
Významná osobnost českého politického a kulturního života Luboš Dobrovský narazil v životě na spoustu překážek. Jednou z nich byla i nemožnost studia jeho synů. Režim to nedovoloval. Nejen jemu, ale i celé společnosti se do paměti zapsala listopadová studentská demonstrace na Národní třídě (sametová revoluce, něžná revoluce). Jako reakce na brutální zásah proti této demonstraci vzniká Občanské fórum, v čele s Václavem Havlem. Toto politické hnutí odmítalo totalitní komunistický režim.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Pro mnohé byl jedním z nejkrásnějších momentů polistopadového vývoje odchod okupačních sovětských vojsk. Celá akce trvala rok a řídil ji rocker Michael Kocáb. Po více než dvaceti letech tak z Československa konečně odešlo mnoho desítek tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. Rozhodně ale neodešli s prázdnou.
Pořad je věnován osudu české šlechty po komunistickém převratu v únoru 1948. Ukazuje, jak přišla o svůj majetek, který pak chátral, i to, v jakém stavu ho šlechta po roce 1989 dostala zpět. Příkladem je zámek Dymokury patřící Černínům.
Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.
V roce 2019 přijal Evropský parlament souhlasné stanovisko k návrhu směrnice vedoucí ke zrušení pravidelného střídání času. Členské státy tuto záležitost musí koordinovat, aby vzniklo co nejméně praktických komplikací. V roce 2019 také proběhla v pořadí již asi 480. veřejná konzultace s občany EU, která vzbudila výjimečný zájem.
Pro českou armádu znamenaly výraznou změnu dva klíčové okamžiky. Jednak to byl zánik branecké a zřízení profesionální armády, jednak vstup do Severoatlantické aliance. Ten znamenal především najetí na standardy NATO, na západní systém řízení či velení a také koordinaci všech podpůrných služeb. NATO je organizace nejen vojenská, ale hlavně politická a svým členským státům poskytuje velkou míru bezpečnosti a rovnocenné podmínky partnerství.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
Česká armáda vybudovala polní nemocnici, která se účastní různých mezinárodních misí. Poskytuje na vysoké úrovni ošetření jak svým, tak i jiným vojákům a místnímu obyvatelstvu. Plukovník Mojmír Mrva stál u zrodu tradice českých polních nemocnic a zúčastnil se osmi misí. Působil v bývalé Jugoslávii, Iráku i Afghánistánu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.