02:52
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Už během závěrečných měsíců druhé světové války se rodil první mezinárodní soudní tribunál, který nakonec zasedl symbolicky v Norimberku, ve městě, kde dříve probíhaly nacistické sjezdy a kde byly vyhlášeny v roce 1935 rasové zákony. Proces s představiteli nacistického režimu byl v mnohém průlomový. Asi nejsilnějším zážitkem a zlomem v jednání byl dokument o proběhlých hrůzách.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
V roce 1978 zvolilo konkláve 264. papežem krakovského arcibiskupa Karola Wojtyłu. Byl to přelomový krok nejen pro katolickou církev, ale i pro evropské dějiny. Pontifikát Jana Pavla II. se vymykal tradicím už od samého počátku.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Izraelský stát, který vznikl v květnu 1948 na základě deklarace OSN, musel svou existenci hájit hned od počátku vojensky. V první arabsko-izraelské válce sehrálo úlohu i Československo, které vycvičilo letce a dodávalo zbraně. Situace na Blízkém východě ovšem nebyla stabilizována a definitivně vyřešena není dodnes.
Čím lze charakterizovat období od atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este do vydání manifestu Mým národům? Mysleli si tehdy lidé, že může vypuknout tak zdrcující válka? Jak se vyvíjely požadavky Rakouska-Uherska vůči Srbsku? A jaké postavení v té době zaujalo Německo? Do kontextu Evropy v předvečer války nás uvedou historici v pořadu Historie.cs.
Součástí koncentračního tábora Osvětim-Březinka byl také tzv. cikánský rodinný tábor. Z něj byly v srpnu 1944 vypraveny jedny z posledních transportů směrem na západ. Takto odesláni byli pouze práceschopní romští vězni, ostatní – staří, nemocní, těhotné ženy, děti – byli během jedné noci usmrceni v plynových komorách. Kdo a proč dal rozkaz k likvidaci asi tří tisíc osob, není dodnes zcela jasné.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.