07:51
Rozhovor s odborníkem
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
Tichý oceán, kde leží ostrovy Polynésie, je místem výskytu rejnoků a žraloků. Turisté, kteří sem zavítají, rádi využívají možnosti rejnoky a žraloky krmit a zaplavat si s nimi. Ve videu uvidíme, jak tyto paryby vypadají, jak se pohybují, a také se dozvíme některé základní informace o jejich způsobu života. Těšit se můžeme například na druh rejnoka s názvem trnucha nebo na žraloka černocípého.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Jak probíhá záchrana indických gaviálů? Jak se gaviálové rozmnožují, kdy dospívají? Čím se živí a jaká je jejich strategie přežití? Co se děje v jejich rodné zemi a proč jsou v ohrožení? O tom všem hovoří Petr Velenský, kurátor chovu plazů a obojživelníků v pražské ZOO.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Jaké ochranné mechanismy mají epidemiologové připravené pro případné šíření nákazy ebolou? O epidemii eboly i šíření epidemií z různých koutů světa hovoří epidemioložk a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
John Craig Venter, americký genetik a podnikatel, uveřejnil 4. září roku 2007 96 % své genetické informace. Proč je to tak významné? Série objevů, které vedly k tomuto uveřejnění, trvala a vyvíjela se celou řadu let. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.