03:37
Rozhovor s odborníkem
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Pořad přibližuje debatu, která se vedla na začátku tisíciletí o porodu v porodnici a o porodu "alternativním". Vystupují zde lékaři, známé osobnosti a aktivní maminky, které by si přály rozhodovat o způsobu svého porodu samy. Jak si můžete všimnout, diskurz i způsob, jakým se o porodu mluví, se od té doby o dost posunul.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
propojení s chemií – chemické složení jednoduchých cukrů z medu a jejich metabolismus
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
O svém vztahu k anakondám vypráví kurátor chovu hadů z pražské ZOO Petr Velenský. Proč anakondy do ZOO přivezl, proč je obdivuje, jak náročné je anakondu zvážit a také o tom, jaké bizarní sny se mohou milovníkovi zvířat zdát.
Ptáci cvrlikají, kdákají a kvákají, a jeden exotický druh dokonce vydává zvuk připomínající strašlivé chrápání. Někteří ptáci zpívají, jiní se dokonce dokážou naučit zvuk sekačky. Prostá otázka zní: Jak je možné, že někteří ptáci vydávají jen ty zvuky, které jim nadělila příroda, zatímco jiní jsou schopni hlasového učení? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Kardiolog Vojtěch Melenovský, vedoucí Oddělení srdečního selhání v IKEM, vysvětlí ve videu rozdíl mezi pojmy infarkt a srdeční selhání.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Zimní plavání a otužování zažívá v poslední době velký boom. Přináší totiž řadu zdravotních benefitů. Jaké to jsou? V rozhovoru s Vladimírem Komárkem, předsedou České otužilecké unie, se dozvíte něco z historie českého otužování a osobností, které u nás tento zvyk zaváděly, jak s otužováním začít i pro koho nemusí být otužování vhodné. A jak se do paměti lidí zapsal František Venclovský?
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak líbání vzniklo? Líbání se zdá být tou nejjednodušší věcí na světě. Dokud k němu nepustíte vědce. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.