07:29
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Město Český Krumlov leží na břehu Vltavy kolem původně gotického hradu. Přes další stavby z jiných období zůstalo spolu s komplexem hradu a zámku jedinečným příkladem středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství je nedotčené více než pět století.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.
Vrchol Boubín, který je s nadmořskou výškou 1362 metrů nad mořem pátým nejvyšším vrcholem Šumavy, nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Dřív tu stávala vojenská hláska, v 70. letech ji ale zbourali a její místo zaujala dřevěná rozhledna. V okolí Boubína najdeme nedotčenou přírodu Boubínského pralesa, který je přírodní rezervací už od roku 1858.
V jaderné elektrárně Temelín pracuje na různých pozicích asi 1100 lidí. Někteří z nich nás seznámí s náplní své práce, přísnými bezpečnostními opatřeními a spolu s nimi se podíváme do útrob samotné elektrárny.
Burčák je částečně zkvašený hroznový mošt pocházející výhradně z hroznů sklizených na území České republiky. Většinou se vyrábí z bílých hroznů. Hlavní roli mají při výrobě burčáku kvasinky, které se do vinného moštu dostávají z hroznů a napomáhají vzniku alkoholu. Tento nápoj je také zdrojem některých vitaminů a stopových prvků. Samozřejmě se musí pít jen s mírou.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.
Železnice se stala nedílnou součástí pražské hromadné dopravy. Příměstské vlaky denně využívá přes 100 tisíc cestujících. Nejvytíženější jsou nádraží Hlavní, Masarykovo a Smíchov. Nápor cestujících roste, a tak stále vznikají nová nádraží i zastávky.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v odborné přednášce přibližuje historii jaderné energetiky a štěpení jádra, konstrukci prvního jaderného reaktoru i vývoj stavby jaderných elektráren.
Tématem je Nobelova cena za fyziku z roku 2017, kterou dostali Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne za rozhodující příspěvek k detektoru LIGO a pozorování gravitačních vln.
Ukázka mlžné komory. Na jakém principu funguje toto zařízení? A k čemu se dá využít? Možná se budete divit.
Podívejte se na rozhovor s Claudem Cohenem-Tannoudjim, který v roce 1997 získal Nobelovu cenu za rozvoj metod ochlazování a záchytu atomů pomocí laserového světla. Ty v důsledku pomáhají vytvořit přesnější měření času. Původem Alžířan vypráví o své fascinující vědecké kariéře a o kráse vědy. A jak souvisí vědecké bádání s poezií?
Tam, kde z České republiky vybíhá do Německa Šluknovský výběžek, najdeme magické Lužické hory. V roce 1976 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Předmětem její ochrany je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.