06:45
V roce 2022 se zimní olympijské hry konají v čínském Pekingu. V příspěvku se dozvíte, že se zde již jedny olympijské hry konaly, i která česká atletka si odsud v roce 2008 přivezla zlatou medaili z her letních.
Je to černé, kulaté, také se tomu říká kotouč nebo touš. Copak je to? Ano, hokejový puk. První puky ale byly úplně jiné než dnes. Puky vyrobené v České republice se používají na celém světě, dokonce se s nimi hrálo i na olympiádě v Soči nebo Naganu. Musí splňovat přesně dané parametry. Podívejte se, jak se vyrábí.
Jedním z největších problémů nadcházejících her v čínské metropoli je málo sněhu. Lyžařská střediska leží ve vyprahlé oblasti a umělé zasněžování ohrožuje vodní zdroje. Vše tvrdě dopadá na místi lidi, kteří nenalézají nikde zastání.
ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Každá země, která pořádá olympijské hry, připravuje pro sportovce nejen zázemí a sportoviště, ale i medaile pro vítěze. Podívejte se, jak vypadají a co symbolizují ty, které si sportovci odvezou ze zimních her v Pekingu.
Po letních olympijských hrách před 14 lety je před námi druhá olympiáda v Číně. Bude jen oslavou sportu? V reportáži pořadu 168 hodin se dozvíme, jaké kontroverze olympijské hry vzbuzují.
Hornatý Tádžikistán je nejmenším a nejchudším státem ve střední Asii. My se vydáme z hlavního města Dušanbe přes hory do autonomní oblasti Horský Badachšán, kde se setkáme s tamními zemědělci, vypravíme se do hor a do termálních lázní Garam Chashma.
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
S Tadeášem Štěrbou, účastníkem projektu zaměřeného na zachování mongolských lesů, navštívíme hlavní město Mongolska, Ulánbátar. Z něj budeme pokračovat do města Sharyn Gol, kde se malebná step mění kvůli těžbě uhlí a zlata ve zdevastovanou krajinu.
Cestopisný dokument z indického Ladakhu, přibližuje život v regionálním centru Leh a popisuje situaci exulantů z čínského Tibetu.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Turín je metropolí italského Piedmontu. Na rozdíl od většiny italských měst s typicky renesanční architekturou v Turíně převažuje architektura barokní. Za zmínku stojí Castello del Valentino. Najdeme tu ale i hrad Borgo Medievale inspirovaný středověkem.
Před druhou světovou válkou byla mezi obyvateli Běloruska až třetina Židů. Válku většina z nich nepřežila a ti, co přežili, z většiny odešli do Izraele. Ze synagog jsou teď restaurace a tělocvičny. Tradiční předměty, které Židé používali, jsou ztracené na půdách.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Pochopitelně se jim nevyhnula ani volba prvního polistopadového prezidenta. Podnětem ke konspiračním úvahám byla především soukromá schůzka Václava Havla a představitele komunistického režimu Mariána Čalfy. Je pravda, že po ní byl Havel zvolen prezidentem jednomyslně všemi poslanci tehdejšího Federálního shromáždění. A je pravda, že komunistická strana nebyla nikdy zakázána. Co se však na schůzce opravdu odehrálo, nikdo neví.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.
Deset vteřin a její život se otočil naruby. V roce 2018 na ulici v Teheránu zvedla nad hlavu svůj hidžáb a odhodlala se tak k protestu. Vyjádřila tak svůj odpor proti autoritativnímu íránskému režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se o tom dozvěděl celý svět.
V okolí Jáchymova vybudoval komunistický režim pracovní tábory, do kterých posílal především politické vězně. Nejen že se tak komunisté zbavili svých nepřátel, ale získali i levnou otrockou pracovní sílu. Vězni pracovali v těžkých podmínkách v tamních uranových dolech, izolováni na území o rozloze 90 hektarů obehnaném ostnatým drátem. Tábory prošly tisíce vězňů, mezi nimi i některé významné osobnosti.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.