01:09
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Zámek Štěkeň vystavěný v 17. století spojuje s rodem Stránských ze Stránky stálá citová vazba. Původními majiteli byl prodán řádu anglických panen, jejichž představená byla Marie Stránská, teta Jiřího Stránského, českého spisovatele a politického vězně. Zámek byl za totality zkonfiskován, v současné době však už opět patří řádu.
Pasáž věnovaná dvěma pražským palácům, jež patřily rodu Nosticů – paláci Savarin v ulici Na Příkopě a Nostickému palác na Maltézském náměstí. V tom druhém dnes sídlí Ministerstvo kultury a kromě toho zde najdeme i jednu ze dvou posledních palácových knihoven v Praze.
Náchodská Bartoňova vila, zvaná též Petrův dvůr, byla postavena podle návrhu významného architekta Pavla Janáka. Je to krásné, reprezentativní sídlo, které bohužel po roce 1948 neuniklo obvyklému osudu staveb, které patřívaly šlechtě či „kapitalistům“.
Nejrozšířenějším sladidlem po celém světě je med, a to už tisíce let. Tipněte si, k čemu ho používala Kleopatra nebo staří Číňané? A víte, že jsme bývali medovou velmocí? A že s trochou medu hned, zesládne vám svět? Spousta dalších informací vás čeká v tomto díle.
Kde se vzala ulice? Brďo prochází mezi domy po prašné cestě, která byla především pro pěší. S přibývajícím provozem ji bylo nutné zpevnit štěrkem, dlážděním či asfaltem. Tam, kde se ulice rozšířila, vznikala náměstí. Pro lepší orientaci existují názvy ulic a domy jsou očíslovány. Co všechno můžeme na ulici vidět? Projdeme se podloubím, uvidíme zametací vůz, setkáme se s pouličními umělci a možná uslyšíme i kamelota.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Přestože středověká kuchyně byla zdravá, lidé často umírali na různé infekční nemoci, ale i hladem. V této těžké době vládl Karel IV., který povznesl českou kulturu na evropskou úroveň a z Prahy vytvořil Evropskou metropoli. Panovník si nejvíce pochutnával na jáhlové kaši se sušeným ovocem.
Předčítání staré české pověsti o kutnohorských havířích. Nedostávali za svou práci řádně zaplaceno, úředníci zmařili i jejich dovolání u krále. Ten je dal, pod tíhou nepravdivých informací, popravit.
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.