01:30
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Česká spisovatelka, malířka, autorka obrazových historek a knih pro děti Tereza Říčanová byla za originálně pojatou knihu pro děti s názvem Noemova archa v roce 2011 nominována na Literu v kategorii Kniha pro děti a mládež.
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá knihou Hrdý Budžes od Ireny Douskové. Autorka hovoří o okolnostech vzniku díla, tématu knihy, období normalizační šedi v Československu a také krátce shrnuje děj díla. Ukázku z knihy předčítá Jan Borna.
Za jakou cenu byste byli ochotni se upsat ďáblu? Za žádnou? Opravdu? Jste si tím naprosto jisti? Havlovu variaci na faustovské téma z roku 1985 představí Ivan Trojan a Martin Myšička. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
„Jestli se hudba Plastiků Havlovi líbila, to těžko říct. Co se mu ale rozhodně nelíbilo, že komunisti zavírali lidi za to, jakou hrajou hudbu.“ Jak Václav Havel vzpomínal na svá teenagerská léta představí Janek Rubeš a Karel Kovy Kovář v ukázce z knihy Dálkový výslech. Video vzniklo v produkci Knihovny Václava Havla.
Slovenská spisovatelka, esejistka, publicistka a filozofka Etela Farkašová, nositelka Ceny Slovenského centra PEN pro rok 2005 za novelu Stalo sa, v pořadu Slovenská čítanka komentuje pandemii covidu i další „nemocná místa tohoto světa“ a cituje pasáže ze své esejistické knihy O tichu, pomalosti a jiných hodnotách.
Doma i v zahraničí oceňovaný český básník moravské národnosti Jan Skácel, prozaik a autor poezie pro děti, který po roce 1969 nesměl publikovat a přešel k samizdatu a exilové literatuře, očima mladé generace, studentů břeclavského gymnázia, které autor sám také v minulém století studoval.
Cyklus čtených pohádek Karla Jaromíra Erbena nám představuje zajímavou formou klasické pohádky. Pohádku Otesánek čte herec Josef Somr. Četbu na několika místech doplňují herecká ztvárnění. Pohádka je překládána do znakového jazyka pro neslyšící.
V pasáži pořadu Malá noční povídka si můžeme poslechnout ukázku z první kapitoly novely Vladislava Vančury Rozmarné léto a ocitnout se tak první červnovou neděli na řece Orši v Krokových Varech.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.