01:30
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Česká spisovatelka, malířka, autorka obrazových historek a knih pro děti Tereza Říčanová byla za originálně pojatou knihu pro děti s názvem Noemova archa v roce 2011 nominována na Literu v kategorii Kniha pro děti a mládež.
Český scénárista, dramatik a herec v jedné osobě se uplatňuje i na poli prozaickém. Román Lovci švábů je jeho třetí knihou a řadí se k dystopickému žánru.
Režisér Andrej Krob hovoří o v pořadí třetí divadelní hře Václava Havla. Tragikomedie Ztížená možnost soustředění byla poslední autorovou hrou, kterou uvedli v Divadle Na zábradlí před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Havel v ní experimentuje se svou oblíbenou hrou s vyprázdněnými slovy a bláboly, ze které vzešlo dnes už mezinárodní slovo ptydepe.
Pasáž z dokumentárního pořadu Cesta intelektuála k popravišti pojednává o cestě Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic přes Alpy do Itálie, po Středozemním moři do Svaté země a Egypta a odtud zpět do Evropy. Knižní zpracování cesty se ve své době stalo nejčtenější knihou mezi měšťany a šlechtou.
Prostřednictvím Olgy Scheinpflugové se v cyklu Malá noční povídka podíváme do pracovny Karla Čapka v domě bratří Čapků na pražských Vinohradech.
Oldřich Říha diskutuje s Vladimírem Körnerem o jeho novele Údolí včel. Hovoří o nadčasovosti tématu díla, o postavách a jejich vztazích. Jejich názory se rozcházejí v pohledu na roli víry v životě člověka. Součástí videa pocházejícího z pořadu Čtenářský deník jsou i dvě ukázky z novely předčítané Oldřichem Říhou.
Co se stane, když se do vesnice přistěhuje šotek a začne bydlet v opuštěné chaloupce? To se začnou dít věci, že se místní nestačí divit. Najednou jde všechno od desíti k pěti a šotek se tomu jen škodolibě směje. Není však třeba házet flintu do žita, jak s takovým šotkem zatočit a vše napravit, se dozvíme v pohádce o šotkovi Ramzovi.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
V Ptačí pohádce se dozvíme, jak se ptáci naučili létat. Jakou roli v tom hrálo andělí vejce? A proč se slepice létat nenaučily? Dozvíte se z vyprávění bratrů Josefa a Karla Čapkových!
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.