01:30
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Česká spisovatelka, malířka, autorka obrazových historek a knih pro děti Tereza Říčanová byla za originálně pojatou knihu pro děti s názvem Noemova archa v roce 2011 nominována na Literu v kategorii Kniha pro děti a mládež.
Na statku v Prostředním Vydří pobýval Ivan Martin Jirous, zvaný též „Magor“, jeden z nejvýraznějších básníků 2. poloviny 20. století. Od 90. let zde rovněž pořádal rockové festivaly. Františka Jirousová, dcera slavného básníka, nás provede po rodinném statku, zavzpomíná na svého otce a představí, k jakým aktivitám místo vybízí dnes.
Cimrmanovsky pojatá reportáž ze Srí Lanky přináší nové informace o působení českého génia na tomto ostrově v Indickém oceánu. Cimrman výrazně ovlivnil zdejší život, ve videu se například dozvíte, jak změnil stravovací návyky místního obyvatelstva. Čím dalším zlepšil místní kulturu?
V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Poutník utíká ze světa. Zavře se do svého srdce a tam k němu promluví sám Bůh. Co mu sdělí? Nalezne konečně východisko z labyrintu světa a skutečný ráj ve svém nitru?
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
Jestli to tak opravdu bylo, to už se dnes nedozvíme, ale rytíř Prášil nám o tom dokáže velmi zajímavě vyprávět. Tentokrát navštívil ptačí letecký den na zámku ve Vlašimi. Rytíř Křivohub se ho všem snažil překazit. Myslíte, že se mu to podařilo? Vyprávění je překládáno do znakového jazyka.
Mezi písňovou tvorbou skladatele Petra Hapky najdeme i zhudebnění básně Vítězslava Nezvala Na tisíc žen jde světem z básníkovy divadelní hry Schovávaná na schodech (1931). Píseň nazpíval Karel Zich v roce 1975, poslechnout si ji můžeme ve vybrané pasáži z pořadu Písně českých básníků.
,,Uslyšíte o smilných, krvavých a zvrhlých činech, o vraždách spáchaných jen omylem či vynucených úskokem a lstí, o těch, kdo jiným jámu kopali a sami do ní spadli. O tom všem vám povím pravdu." Jak to bylo se slavnou Shakespearovou tragédií o mladém dánském princi, kde si lež hraje na pravdu, zrádci na přátele a vrah na dobrého krále? A jak charakterizovat dílo u maturity? Pomůže vám seriál V hlavní roli: Maturita!
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.