01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Při elektrolýze roztoku kuchyňské soli se na jedné z elektrod vylučuje hydroxid sodný. Přítomnost hydroxidu sodného lze dokázat fenolftaleinem, který barví roztok do fialova.
Elektrický obvod s žárovkou je přerušen elektrodami ponořenými do destilované vody. Co musíme do kádinky s destilovanou vodou přidat, aby se žárovka rozsvítila: cukr, olej, nebo sůl? V případě cukru ani oleje se žárovka nerozsvítila, zatímco rozpuštěním kuchyňské soli vznikají elektricky nabité částice, ionty, které vedení elektrického proudu umožňují, a žárovka se tedy rozsvítila.
Nastává doba elektromobilů. Můžeme je nabíjet i z větru, vody a solární energie. Ohebné solární články dodávají proud pro nabíjení, i když je pod mrakem, a elektromobily tak mohou za měsíc ujet až pět set kilometrů. Michael s Filipem se rozhodli, že si zkusí takový elektromobil poháněný slunečními články postavit. Alespoň jako malý model.
Co se stane, když se baterií dotkneme ocelové vlny? Po propojení obou kontaktů teče obvodem zkratový proud. Ten rozpálí vlákna vlny natolik, že začnou hořet.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.