01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Bílé Karpaty, pohoří na rozhraní České republiky a Slovenska, nepatří k nejnavštěvovanějším koutům naší země. Přesto jsou však jedinečné, na místních loukách a pastvinách každoročně kvete asi dvacet druhů vzácných orchidejí. A jaké další krásy nás tu čekají?
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Kondenzátor slouží k uchovávání elektrického náboje a na rozdíl od baterie dokáže vybít svůj náboj během zlomku sekundy. Kondenzátor se skládá z jedné nevodivé části umístěné mezi dvěma vodivými částmi. V domácím prostředí je možné ho vyrobit z plastové krabičky a hliníkové fólie a kondenzátor nabijeme pomocí statické elektřiny.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Daniel Stach se svými hosty vysvětluje, jak se v přírodě zachovat, když hrozí úder blesku. Při nebezpečí úderu blesku v krajině je potřeba mít na zřeteli krokové napětí. Co to je? Rozhodujícím faktorem může být i vzdálenost mezi členy skupiny, přítomnost kovových předmětů, stromu nebo vody. Daniel Stach diskutuje s Jiřím Kutáčem, soudním znalcem z oboru ochrana před bleskem, a Robertem Zajíčkem, přednostou z kliniky popáleninové medicíny fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Podmínky pro vznik blesku se tvoří už ve chvíli, kdy se na obloze začnou objevovat bouřková oblaka. Jak blesk vzniká? A co je doprovodné hřmění, které může být slyšet i 40 kilometrů daleko?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.