01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
O životě a objevech Alberta Einsteina. Například fotoelektrický jev, na jehož základě funguje fotobuňka. Jev sice lidé znali již dříve, ale teprve Einstein jej dokázal vysvětlit a získal za něj Nobelovu cenu. Rovněž vytvořil obecnou a speciální teorii relativity. Jaké fámy a mýty kolem jeho osoby stále panují?
Podle kterého nerostu vznikl název elektřina? Který fyzikální zákon vyjadřuje velikost elektrické síly? Kdo nejdříve sestrojil elektrickou baterii? Jaká je základní jednotka elektrického proudu? Jaký rozměr má jednotka výkonu? Všechno se dozvíte v našem kvízu.
Podmínky pro vznik blesku se tvoří už ve chvíli, kdy se na obloze začnou objevovat bouřková oblaka. Jak blesk vzniká? A co je doprovodné hřmění, které může být slyšet i 40 kilometrů daleko?
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Několik pokusů se statickou elektřinou. Statická elektřina vzniká třením. Ukázka elektrostatického výboje, měření elektrického náboje pomocí elektroskopu a jeho domácí výroba. Chování mýdlových bublin a plamene svíčky v elektrostatickém poli. Pokus demonstrující Faradayovu klec. Účinek elektrostatické elektřiny na vlasy.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
Při vyslovení jména Prokop Diviš se většině z nás vybaví „bleskosvod“. Vynálezce ochrany před úderem blesku byl především kněz a při svých bádáních se snažil vše odvodit od Bible, proto církev jeho objevům nebránila. Nebyl sám, kdo se ve druhé polovině 18. století ochranou před bleskem zabýval. Ale zatímco Benjamina Franklina objev hromosvodu proslavil, Prokop Diviš zemřel v zapomnění. Pořad z cyklu České zázraky je věnován především jeho životu a osudu jeho objevů. Hlavním předmětem Divišova bádání byla elektřina, zabýval se dokonce i využitím statické elektřiny v lékařství. Dozvíme se ale také, co blesk způsobuje a jak se před ním chráníme v současnosti.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.