01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Důkaz přítomnosti elektrického náboje pomocí pokusu známého jako Franklinovy zvonky.
Spolehlivou ochranu před bleskem představují bleskosvody. Jako první s nimi experimentovali Prokop Diviš a Benjamin Franklin.
Několik pokusů se statickou elektřinou. Statická elektřina vzniká třením. Ukázka elektrostatického výboje, měření elektrického náboje pomocí elektroskopu a jeho domácí výroba. Chování mýdlových bublin a plamene svíčky v elektrostatickém poli. Pokus demonstrující Faradayovu klec. Účinek elektrostatické elektřiny na vlasy.
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Václav Cílek srovnává kamenné prvky v české a rakouské metropoli – v Praze a ve Vídni.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Poptávka po čisté energii se neustále zvyšuje, obzvláště v oblasti dopravy. Počet vozidel na silnicích se reguluje jen těžko, co se ale omezit dá, jsou jejich emise. Vývoj nových technologií pro výrobu hybridních a elektrických vozidel je jednou z priorit automobilového průmyslu. Jedna z nejslibnějších technologií se vyvíjí v rámci evropského projektu ILHYPOS. Nový superkondenzátor se bude využívat ke zdokonalení baterií v elektromobilech, kde bude pohlcovat energii vzniklou při brzdění a rychle ji zase uvolňovat při zrychlování.
Zda vede čistá voda elektrický proud, si ověříme pomocí jednoduchého pokusu. Sestavíme si elektrický obvod, v němž je plochá baterie, žárovka a dvě elektrody, které vložíme nejprve do čisté vody. Žárovka nesvítí, protože čistá voda elektrický proud nevede. Pokud ve vodě rozpustíme sůl, žárovka se rozsvítí. To dokazuje, že slaná voda vede díky volným iontům elektrický proud.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.