09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Už jste byli v dinoparku? Ještě před pár lety se sem navážela hlušina z nedaleké šachty Doubrava. Dnes se na místě můžeme podívat do období druhohor, kdy naší planetě kralovali dinosauři. Největší vzácností areálu je pravěká borovice, kterou objevili vědci v Austrálii.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
V NPR Broumovské stěny můžeme najít řadu rozmanitých skalních útvarů, roklí, propastí či jeskyní. Pozoruhodné jsou kamenné hřiby v blízkosti osady Slavný. Reportáž představí vznik těchto útvarů, které zde můžeme najít ve všech stadiích vzniku. Prohlédneme si i asi nejslavnější útvar Broumovska, skalní bránu.
Sokolnictví v České republice a dalších jedenácti zemích je již od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Ještě nikdy předtím se nestalo, aby jednu kulturní památku nominovalo tolik zemí najednou. Sokolnictví má u nás však tradici již více než tisíciletou a přišlo k nám z Orientu. Ve středověku byl sokolník osobou blízkou samotnému panovníkovi. Malé sokolnické muzeum najdete i na Pražském hradě.
Mostecko, tajemná oblast industriální poezie, ve které lidé už několik desetiletí ustupují před energetickou potřebou ostatních částí naší země. Mění své domovy, aby umožnili strojním kolosům dobývat uhlí. Město Most bylo postaveno takzvaně na zelené louce. Staré město Most v 70. letech 20. století stavební stroje srovnaly se zemí. Důvod byl prostý, nacházelo se pod ním hnědé uhlí. V co se město proměnilo poté, co si ho vzaly stavební stroje? A proč jeho zbourání považují někteří lidé za kulturní zločin?
Mapování zásob nerostných surovin, podzemní vody, hodnocení rizika sesuvů a skalních řícení, to vše je úloha České geologické služby. Mezi její hlavní úkoly patří detailní popis geologické stavby Česka. Geologická služba se věnuje i znečištění životního prostředí nebo třeba paleontologii.
Dobrý příklad z praxe, že i prodej na trzích může probíhat bezobalovým způsobem. I přes počáteční negativní ohlasy, které doprovází každou změnu, se tento způsob ujal.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.