14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Co se stane se skladovými halami a logistickými centry, které vznikly ve jménu ekonomiky, za desítky let? Budeme je ještě potřebovat, pokud se změní návyky spotřebitelů? Václav Cílek se zamýšlí nad příčinami a důsledky zběsilého urban sprawlu nejen na okraji Prahy. Co budeme dělat s těmito relikviemi kapitalismu, až začnou být zbytečné? Cílek bohužel dochází k závěru, že půdu pod nimi už nám nikdo nevrátí.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.