00:29
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Pasáž dětskému divákovi stručně vysvětlí, co je software, jaké máme základní počítačové programy a kdo je tvoří.
Pasáž je poměrně rychlá. Ve třídě by na ni učitel musel navázat vhodnou aktivitou.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Pojďme se společně podívat na video o starém telefonním seznamu. První telefonní seznam se objevil před více než 100 lety a první počítače byly vyrobené ve 30. letech 20. století. Za počítačového vynálezce je považován Charles Babbage. První počítač na světě měl přezdívku obrovský mozek.
Video představuje dnešní klávesnici, tzv. QWERTY klávesnici. (Proč QWERTY? Jen se podívejte, kde se ta písmena nachází). Dnešnímu uspořádání klávesnice předcházely různé způsoby, například písmena řazená za sebou jako had a místo 1 a 0 se používalo „I“ a „O“. A věděli jste, že vznik QWERTY klávesnice ovlivnil zápis Morseovy abecedy nebo že za prohozením kláves „Y“ a „Z“ stojí němčina?
Pojďme se společně podívat, jak může umělá inteligence hlídat plavce. V plaveckém bazénu v Hamburku nehlídají plavce jen plavčíci, ale také umělé oko v podobě kamerového počítačového systému. Ten je založený na umělé inteligenci, která rozpozná tonoucího. Nejprve sleduje tonoucího a poté zčervená a spustí zvukový poplach.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.