00:49
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Aby počítač fungoval, potřebuje elektřinu. A jaká zařízení potřebujeme my, abychom s ním mohli komunikovat?
Pasáž se může hodit do hodiny jako úvod pro navazující aktivitu.
Umělá inteligence porazila nejlepšího šachistu na světě již dávno. A vyhrává nad lidmi i v dalších složitých hrách, například v go, asi nejtěžší deskové hře na světě, kde máte za úkol pomocí kamenů obklíčit svého soupeře.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Vydejme se společně do Datové Lhoty a poznejme opravdové fungování počítače. Zažili jste někdy, když počítač nepracoval tak, jak byste si představovali? Točilo se kolečko a vše trvalo opravdu dlouho? Představme si počítač jako náš pokoj, jak dlouho trvá najít nějakou věc, když je v něm nepořádek. Proč se dá počítač přirovnat k pokoji? To a další informace o jeho fungování nám povědí kluci z Datové Lhoty.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.